Jak už asi většina z Vás zjistila, opustila sem svou rodnou zemi a začalo mi nový dobrodružství na druhé straně světa. Ráda bych vám tu o tom něco málo řekla, protože z instagramu to všechno vypadá tak jednoduše, lehce a klasicky opak je pravdou.
Když už se rozhodnete odjet do Kanady nebo kamkoliv jinam mimo Evropu za prací, tak potřebujete víza. Nejlepší a nejjednodušší způsob je, zařídit si to přes nějakou agenturu. Není to levnější, ale vážně hodně vám to usnadní. Dostanete všechy potřebný podklady a info co si připravit, kde se zaregistrovat, video návod jak vše vyplnit aby žádost o víza byla správně a šlo vše co nejvíc hladce.
Když todle vše uděláte, sepíšete si CV v angličtině, (jo čtete to dobře, nesnáším psaní životopisu v češtině natož v angličtině) tak vás čeká další papírování. Musíte si totiž přichystat pár dokumentů, který nahrajete na web po tom co vám přijde takovej zvací dopis. Ne víza jen jakoby pozvánka, že můžete začít žádat. A ne jen že potřebujete dva životopisy, taky info o rodině v AJ, výpist z trestního rejstříku (oficiální překlad do AJ), kopii platného pasu na celej rok pobytu, pasovou fotku,… To je asi vše. Jo pardon, ještě to musíte vše zaplatit samozřejmě, protože nic není zadarmo.
Když to tam vše nahrajete pak vás čeká ještě objednání na biometrický údaje. Tam si vás vyfotí a dáte otisky prstů. Teprve potom čekáte na rozhodnutí jestli vás Kanada vůbec chce. Mě díky bohu chtěla. Yes!!!
Jo a malá poznámka, když začnete přemýšlet o vízech kamkoliv, počítejte s tím že na start potřebujete docela dost penež. Každej stát to bude mít možná trochu jinak, ale při plánu jet do Kanady potřebujete cca 12 000,- jen pro to aby ste vůbec mohli o víza žádat, jak už je dostanete tak potřebujete výpis z banky že na učtě máte minimálně 2 500 CAD (42 500,-) a když nemáte zpáteční letenku, což snad ani nejde koupit rok dopředu tak k tomu budgetu co máte potřebujete krytí na zpáteční letenku (počítejte aspoň 20 000,- na víc). No je to sranda, nesmíte taky zapomenout že ze začátku budete bez peněz, díky bohu Kanada to má zařízený božsky a výplata tu chodí po 2 týdnech.
Samozřejme pak po absolvování dlouhýho letu vás čeká imigrační. Někdo to má na pohodu a někdo úplně ne, to jen záleží jakýho úředníka zrovna dostanete. Já měla super milýho pána a do 15 minut sem byla hotová. Tam dostanete ten největší poklad kterej je pro vás v tu chvíli asi to nejdůležitější na celým svetě… PRACOVNÍ POVOLENÍ!!! Na rok máte klid.
Upřímě občas sem si během toho procesu říkala jestli to mám za potřebí, to je asi normální když se vám to trochu komplikuje a nejde vše hladce. Ale co, mě stejně nejde nic hladce ale vždycky to dopadne nejlíp jak může. Občas ty cesty musí bejt trnitý, aby si toho člověk víc vážil.
Teď bych absolutně nic neměnila… jo dobře, možná svou práci, prvně ale potřebuju líp mluvit. Vše chce prostě čas.
Momentálně sem tu 1 měsíc a je to velká jízda. Mám docela náročnou práci, ale víte co? I za to sem ráda hlavně kilečka dou dolů. Mám dostatek pohybu a konečně nemám vztah na dálku kterej mě vážně ničil, ne jen psychicky ale fyzicky taky. Nikomu bych to nepřála a udělám vše pro to ať to už nemusím absolvovat.
A jak de život v Kanadě?
Musím říct že dobře, bylo fajn že sem tu už byla v říjnu. Už sem totiž věděla co mě cca čeká a do čeho du. Spoustu věcí je tu jinak, je to prostě jinej svět ale na vše se dá zvyknout. Až teda na kafe, naše dobý kafe mi chybí a moc. Samozřejmě chybí mi toho víc, hlavně rodina a přátelé, Morava…Ach, zrovna mi tu hrajou lidovky a vzpomínám na hody. No miluju to.
Co je v Kanadě lepší tak ty hory, joooo ty sou dokonalý a lidi sou tu nesmírně milý. Jakože vážně hodně hodně milý. Taky co se týče práce je tu mnohem jednodušší stoupat a rozvíjet se, jelikož se tu lidi hodně točí a často vznikají volný pozice. No a taky když tu vaše vedení vidí že ste milý, pracovití a opravdu se snažíte tak vám tu šanci dají.
...
Jak asi většina z vás ví, sem milovník dobré kávy jak sem zmínila víš a té na které si opravdu pochutnám moc není. Článek nepíšu na ráz takže když sem psala první část, ještě sem vážně dobrý kafe nepotkala. Včera sem ale objevila konečně první podnik. Byli sme na nákupech v Calgary a objevila sem tam báječnou kavárnu A-OK cafe. Krásný místo, výborná káva, skvělej croissant s mandlema.
Další co mi asi trochu vadí je ta obrovská a dlouhá zima. Kór teď v tomto období, kdy se doma příroda probouzí k životu, už se začíná pečovat o zahrádky a pozemky okolo domečku a tady? Tady je ráno -22°C a hromada sněhu. Už se hrozně těším na jaro a léto, jelikož budu moct začít pořádně prozkoumávat místní přírodu, prostě začít s pořádnou turistikou.
Určitě bych našla ještě pár věcí co mi nesedí, ale sou to většinou drobnosti na který se dá zvyknout.
A co se týče té turistiky, no to je tady ráj. Je tu vážně hromada míst kam se člověk může jít podívat. Sice sem ty nejzajímavější už viděla v říjnu, ale ráda bych to vše absolvovala znovu. Teď to totiž bude víc na pohodu, nemusím nikam spěchat a vše si pořádně užít. Mam celej rok před sebou.
Jo a ta má práce? To není žádná věda, ale na start super. Momentálně dělám pokojskou, potřebuju hlavně zlepšit svou angličtinu abych se pak mohla živit něčím lepším (asi tušíte co je můj sen…), proto na víc chodím na english class. Trénink z nás dělá mistry, nebo ne?
...
Sedla sem si zase na chvíli ke psaní aby konečně dopsala článek. Je to už několik dní co sem nepokračovala a má to svůj důvod. Přišlo totiž hodně velkých a nečekaných změn a zvratů.
Tak deme na to…
Ve zkratce sem dostala nabídku dělat svou práci a jelikož su masérka tělem i duší, skočila sem po tom okamžitě. Musela sem skoro ze dne na den skončit v práci, změnit ubytování a začít žít svůj život jak si přeju já. Teď sem teda ještě v přechodným bydlení (bez partnera, jo zase sme od sebe, ale naštěstí jen ob jeden barák ne 8 000km daleko) a za měsíc se stěhujeme k sobě do bytu bez spolubydlících. No těším se jak malý dítě na Vánoce.
Bylo docela těžký se s tím zase vyrovnat, jelikož po 9 měsících sme spolu bydleli měsíc a zase toto. Ta vidina budoucnosti je ale skvělá a hrozně se těším, jelikož konečně budu mít vše, po čem sem v Kanadě toužila a nikdy by mě nenapadlo, že s mojí příšernou angličtinou to zvládnu už za dva měsíce.
Takže jak Vám to tu často píšu?
Děte za svýma snama a věřte, že dokážete všechno co si umanete. Protože stačí věřit, být tomu trochu otevření a důvěřovat, že vše dopadne skvěle a jak má.
Já to tak dělám a vychází to krásně. Né hladce, to se nebojte překážek bude no jéje. Důležitý je, že budete šťastní a co by to bylo za nudnej život, kdyby šlo vše jak po másle.
Tak se zatím mějte nádherně, koukejte na insta jestli vás zajímá mý story of my life. A see you later bobánci.
S láskou Klárka♥