Hodně často se mi stává, že se kochám nádherným výhledem, nebo prožívám nějakou krásnou situaci a moc bych si ji chtěla zapamatovat. To se ale vždy nestává, kór u zážitků né tak silných. Ten co tu s Vámi chci sdílet, byl jeden z nejsilnějších.
Dostala se mi do ruky jedna krásná knížečka: Umění vytvářet vzpomínky od Meika Wikinga, prezidenta Institutu pro výzkum štěstí v Kodani. Moc mě nadchla a já našla malej návod jak si ty krásný vzpomínky uchovávat.
Shodou okolností sem pár týdnů po přečtení zažila jeden úžasnej okamžik a na ten nechci nikdy zapomenout, takže sem vyzkoušela techniky rovnou v praxi.
Šlo o druhý rande a rozhodli se ho strávit na Pernštejně, pro mě je to srdcovka, jelikož sem tam strávila krásných 5 let na brigádě a uznejme, má svý kouzlo. Kousek od hradu je vyhlídka kde máte tento skvost jako na dlani. Když sme došli na místo, zrovna zapadalo slunce, vycházel měsíc a byl téměř úplněk, prostě dokonalost. Po pár hodinách už byla téměř tma a nás čekala cesta lesem, tak sme se rozhodli jít zpět. Já se chystala rozsvítit světýlko na telefonu, ale zarazilo mě něco neskutečnýho. Lesem se linula záře měsíčního světla a kolem nás poletovalo 1000 světlušek. Připadala sem si jak v jiným světě, jako by se zastavil čas. Ten pohled byl dech beroucí a vážně to bylo jako v pohádce, jen sme stali a kochali se tou nádherou. Cesta, která normálně trvá tak 10 minut nám zabrala asi 2 hodiny, úplně nás to pohltilo.
Když sme vyšli z lesa na palouček, stoupli si na pařez, užívali si výhled na měsíc a okolní noční krajinu. Najednou k nám přišla srnka ladným krokem se napást aniž by nás zaregistrovala. Možná to bylo mužem, se kterým sem ty chvíle trávila, protože pokaždé když trávíme čas spolu někde v přírodě, zvířata nebojácně přijdou. Kdo ví.
Sice nám to nakonec nevyšlo, ale za to mám skvělýho kamaráda a tuto vzpomínku nám už nikdo neveme.
A co sem si vzala z knížečky? Vlastně to není zas taková věda uchovávat vzpomínky a technik je několik, jako třeba fotit, někam si vzpomínku zapsat, sdílet zážitek s někým dalším a hlavně o tom mluvit a vzpomínat. Já focení vynechala, protože sem nechtěla přerušit tu nádheru co byla před náma a o to silnější vzpomínka je.
Tak užívejte krásný chvíle společně, vědomě a vzpomínejte na ně s ostatníma, protože jakou radost udělali vám, takovou můžete přenést na ostatní z pouhýho vyprávění.
Vaše Klárka ♥